Historie oddílu

Historii oddílu Dřevaři Brno datujeme od prvního tábora ve skalách na Stálkově v roce 1965, kterého se pod Pionýrským tábornickým oddílem účastnili budoucí oddíloví vedoucí.


Začátky

Od roku 1939 pracuje v Brně 26. a 3. skautský oddíl. Po zákazu Junáka (1940) členové přechází do sportovního sdružení Helgoland. Jedna družina pod vedením Jaroslava Písaříka (Bráchy) zakládá Klub mladého hlasatele (KMH). J. Komínek v roce 1945 obnovuje činnost 30. brněnského oddílu. Roku 1948 přecházejí členové do Sokola Brno I. a vytváří oddíl pobytu v přírodě. Reorganizací tělovýchovy ze Sokola vzniká T. J. Zbrojovka (1952). Orgány tělovýchovy zakládají turistické oddíly mládeže (TOM) a spolupracují s vodáky. V TOM dodržují družinový systém. Činnost je nepřetržitá až do udání StB, která zabavuje kroniky a oddíly přechází do PO ZDŠ Vranovská. Roku 1964 zakládají pionýrský tábornický oddíl (PTO).

Ve Stálkově

Tábornický oddíl navazuje na předchozí úspěšné akce, jako byly tábory ve Stálkově na Spálené hájence a v Tatrách. V roce 1965 je však pozemek tábořiště u Spálené hájenky vlastněný Zbrojovkou obsazen jiným oddílem. Brácha proto vysílá dva své členy do okolí Stálkova hledat jiná místa vhodná k táboření. Členové vytypují několik míst a první z nich blízko skal Brácha rovnou schvaluje.

Na první tábor se jede vlakem z Brna. Každý táborník si nese své věci v batohu. Táborové vybavení včetně kamen, nářadí a nádobí si vezou s sebou na dvoukoláku. Domluvený traktor dováží na místo fůru krajinek, ze kterých si táborníci staví podsadové stany. Celtu má každý svoji, ze dvou celt se sestává střecha podsadových stanů. Jeden ze stanů staví vyšší, aby do něj kromě ubytovaných táborníků uschovali i zásoby.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je 121stal65.jpg.
Stálkov 1965

Táborů se zpočátku účastní především hoši i dívky kolem 18 let. Vedoucí své svěřence neřídí, jen jim navrhuje, co by daný den mohli dělat, případně je vysílá na nejrůznější akce. Tábor trvá čtyři týdny a součástí je i práce na brigádách, například na polích či obnově hradu, ze kterých získávají táborníci prostředky a naturálie k obživě. Vznikají také první stany na kůlech, Habitaty.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je 99stal65.jpg.
Habitaty 1965

Na tento tábor jede poprvé Juris a stává se hospodářem tábora, v následujících letech začíná vést oddíl. Pomáhá také kamarádovi Žankovi, dřívějšímu členovi Bráchova oddílu, založit brněnskou pobočku České tábornické unie (ČTU). V oddíle vzniká úspěšná družina Kamzíků pod vedením Sira a po něm Slávka (1967-1972). V sedmdesátých letech státní moc Bráchovi znemožňuje vedení mládeže a oddíl i tábory přebírá Juris. Následují úspěšné tábory na Stálkově i se zahraničními účastníky z Východního Německa a Polska, dosahující až k počtu devadesáti členů.

V roce 1984 se na táboře domluví rádcové družin (Lovci, Dřevaři, Brusiči a Kuchaři) na samostatném vedení. Po táboře tak vzniká oddíl Lovci s vedoucím Honzou, Dřevaři vedený Uhlíkem a nakrátko i Brusiči s Orlem. Po roce se Uhlík stěhuje a vedení oddílu Dřevařů předává Jurisovi. Oddíly Dřevaři a Lovci spolu nadále působí v 77. PS Karla Mazoura.

Samostatný oddíl

Oddíl Dřevaři zajišťuje Juris jako hospodář. Ve vedení oddílu se střídá několik vedoucích. Oddíl podle potřeby mění působiště po Brně a okolí. Působí jako Pionýrský tábornický oddíl, později Pionýrský oddíl. Po revoluci 1989 je ve skupině debatována otázka, zda zůstat v Pionýru nebo se přihlásit jinam. Dívčí oddíl se před svým odchodem zasazuje o organizaci Junák, ostatní oddíly toto přijímají. Spolu s Bráchou se zakládá 26. JS Brno (Junácké středisko), následně přejmenované na středisko Žabovřesky Brno. Prvním vedoucím střediska se stává Honza (Tatín), dlouholetý vedoucí oddílu Lovců a Bráchův syn.

Protože Junák nemá z počátku koedukované oddíly, registrují se dva oddíly, pro kluky 62. brněnský oddíl Dřevaři a dále 6. brněnský dívčí oddíl Araburoka. Program schůzek a výletů je však společný. Juris také podporuje Žanka ve znovuobnovení ČTU a nadále s ním úzce spolupracuje.

Obvykle dva až čtyři dny v týdnu stíhá Juris po své práci vést schůzky pro děti z různých míst (namátkou Horní Heršpice, Královo Pole, Soběšice, Lesná, Líšeň) a o víkendech organizuje společné výlety a expedice. Ostatní vedoucí a instruktoři mu pomáhají nejdříve i na schůzkách, kvůli nedostatku času postupně jen na vícedenních akcích, takže schůzky a jednodenní výlety čím dál častěji vede sám nebo s podporou roverů a nejstarších dětí.

Družina Kamzíků

Kolem roku 1995 se do oddílu Dřevaři vrací bývalý člen Ondra. Vede několik táborů a schůzky v Soběšicích, Židenicích a Líšni. S Lišákem a Václavem v oddíle zakládají samostatnou družinu (podzim 2000) a přijímají pro ni Jurisem navržené jméno Kamzíci, které schválil i Slávek, do roku 1972 vedoucí původní družiny.

Časem Ondra odchází z oddílu za rodinou a prací. Nejstarší členové družiny Kamzíků si dělají zkoušky na vedoucí (2002), začínají samostatně vést schůzky v Líšni a s podporou oddílu si pronajímají první klubovnu na Svánovského a registrují vlastní klub u ČTU (po radě 3. 10. 2005), aby mohli začít pořádat své samostatné akce. Stále se účastní společných oddílových výletů a táborů jako členové oddílu Dřevaři, ale i těch průběžně ubývá a postupně probíhá oddělování Kamzíků pro generační rozdíly. Na poslední společné akci na Haciendě (červen 2008) Kamzíci oznamují, že mají zařízený vlastní tábor a s oddílem Dřevařů se loučí. Vzájemné přátelství a vřelé návštěvy zůstávají.

Nové milénium

Oddíl Dřevaři v následujících letech stabilizuje svou členskou základnu. Vedení přebírá Trejpa, od roku 2007 oficiálně. Dívčí oddíl se slučuje (2006), zavádí se prvky skautské výchovy, oddílové stezky, první odborky. Více se plánuje, stanovují se výchovné cíle. Členové se účastní střediskových soutěží (BrKolo, ZVaS).

Starší členové oddílu se aktivně zapojují i do tábornické činnosti. Zúčastňují se pravidelně setkání, školení, pochodů, čištění a splouvání řek, pořádání dětských dnů, Vánoc na radnici a dalších prospěšných akcí.

Důsledkem polomu, těžby dřeva a výsatby nového lesa se roku 2012 stěhuje tábořiště ve Stálkově za nástupní skálu. V těsné blízkosti tábořiště následně získává středisko louku pro sportovní vyžití.

Schůzky probíhají v Husovicích, a pokud to možnosti dovolují, tak se zkouší i další lokality (Pohankova, Blažkova, Janouškova, Merhautova, Jugoslávská a náměstí Republiky). Pro špatné počasí oddíl využívá zapůjčené klubovny Netušilova, Vranovská, Merhautova, Grohova, Konradova a Selská. Později převládají zejména dva srazy v jeden den na Jugoslávské a Cacovické. Stěhuje se oddílový sklad z Podpěrovy na Selskou. V roce 2018 odchází z oddílu Trejpa a přenechává vedení mladším činovníkům.

Pokračování

Vedení oddílu se ujímá další generace vedoucích (2018-2020) v čele s Elsou a Tondou. Oddělují se družiny na samostatné schůzky. Probíhají výpravy na nová místa, na táboře se zavádí netradiční programy. Vedoucí se průběžně vzdělávají, doplňují si potřebnou kvalifikaci a utužují kolektiv společnými zážitky. Oddíl je připraven na další výzvy a úspěchy.

vedoucí a rádci v lanovém centru 2020

Zdroje dat

Odkazy


V roce 2021 historii oddílu sepsal Trejpa. Článek nechť je doplňován o nové události i historické zpřesnění. Své poznatky k historii oddílu můžete zasílat vedoucím.