Orientace

Základní orientace

Základem orientace je určení světových stran. Pokud jsme již určili jednu (většinou sever), ostatní jsou uspořádány podle směrové růžice. Zahraniční buzoly mají značení podle anglických výrazů (v obrázku uprostřed).

Světové strany

  • Sever (north)
  • Jih (south)
  • Východ (east)
  • Západ (west)

Hlavní světové strany jsou rozpůleny vedlejšími: severovýchod, jihovýchod, jihozápad a severozápad.

Využití orientace

Orientováni potřebujeme být obvykle v neznámém prostředí. Zvládnutí základní orientace je předpokladem k použití turistických map a plánů měst. Schopnost určit světové strany nám usnadní přesuny v terénu, protože jsme schopni neustále kontrolovat směr své cesty – jestli jsme se neodchýlili. Na moři, v poušti a za polárním kruhem je tato znalost podmínkou přežití.

Orientace pomocí buzoly nebo kompasu

Magnetická střelka na buzole určuje směr sever-jih. Na sever ukazuje červeně nebo jinak výrazně označená polovina střelky. Buzolu však musíme položit nebo držet ve vodorovné poloze v dostatečné vzdálenosti od kovových a magnetických předmětů.

Orientace pomocí mapy

Na každé turistické mapě je sever nahoře, u jinak orientovaných map bývá sever označen nakreslenou růžicí. Pokud máme k dispozici mapu okolí a máme představu, kde se nalézáme, mapu zorientujeme podle okolí a horní strana (nebo růžice) mapy bude ukazovat sever.

Příklad k obrázku: Nacházíme se na lávce přes řeku na modré značce. Před námi je cesta a po asi 500 metrech jsou na ní schody. Vezmeme si mapu a nalezneme v ní svou polohu, tedy lávku (vpravo dole na modré značce). V mapě také najdeme další orientační bod z okolí (schody). Otáčíme s mapou, až se obě spojnice [lávka <−> schody] shodují – ta na mapě i ta ve skutečnosti. Horní strana mapy potom ukazuje sever.

Orientace pomocí času a Slunce

Ráno je Slunce přibližně nad východem, v poledne nad jihem a večer nad západem. S pomocí ručičkových hodinek a pozorovatelného Slunce je možno určit světové strany velmi přesně. Pokud nemáme ručičkové hodinky, budeme si muset ciferník nakreslit nebo představit.

Hodinovou ručičku namíříme ke slunci. Úhel mezi touto ručičkou a číslem 12 rozpůlíme (při letním čase číslem 1). Čára vedená takto rozpůleným úhlem ukazuje od severu k jihu. Blíže ke Slunci je směr jižní. V uvedeném příkladě tedy šipka ukazuje na jih. Stejný postup se dá použít i na měsíc v úplňku.

Orientace pomocí přírodních úkazů

Na orientaci přírodních úkazů závislých na osvitu slunce z jižní strany nikdy nespoléhejte. Více než slunce je ovlivňují místní klimatické podmínky a lidská činnost.

Orientace podle polohy hvězd

K určení severu podle hvězd na severní polokouli Země nám stačí znalost jen několika hvězd. Přímo nad severním pólem se nachází jasná hvězda Polárka, kolem které se jakoby otáčí hvězdná obloha (otáčí se však samozřejmě naše Země). Polárka je tedy stále na jednom místě a kolmo pod ní je Zemský sever.

Polárka je první hvězdou v souhvězdí Malé medvědice (Malý vůz). Samo souhvězdí není příliš nápadné. K nalezení Polárky používáme hlavně velmi výrazné uskupení hvězd zvané Velký vůz (součást souhvězdí Velká medvědice). Propojíme si poslední dvě hvězdy a prodloužíme tuto čáru nad vůz (v obrázku zelená šipka). Na této čáře se ve vzdálenosti 5× rozteč posledních hvězd se nachází jen jedna jasná hvězda – Polárka.

V případě pochybnosti nebo pokud Velký vůz nevidíme (mraky), můžeme využít k určení polohy Polárky i souhvězdí Cassiopeia (vypadá jako písmeno „W“). Trasa k Polárce je určená polovinou úhlu levého „V“ ve vzdálenosti asi 5× rozteče hvězd (v obrázku fialová šipka).

Orientace podle pohybu hvězd

Pokud na noční obloze nelze kvůli počasí nalézt orientační souhvězdí, ale je vidět několik nepoznaných hvězd, můžeme jejich pohyb použít k přibližnému určení severu.

Ze dvou pevných bodů (například dva zapíchnuté klacíky) si vytvoříme zaměřovač, který umístíme tak, aby byl v jedné přímce s libovolnou jasnější hvězdou. Hvězdu pozorujeme. Po několika málo minutách se začne z našeho zaměřovače posouvat stranou. To je způsobenou rotací Země.

Podle směru pohybu určíme světovou stranu, na kterou hledíme:

  • hvězda se pohybuje po oblouku doprava – díváme se k jihu
  • hvězda se pohybuje po oblouku doleva – díváme se k severu
  • hvězda se pohybuje nahoru – díváme se k východu
  • hvězda se pohybuje dolů – díváme se k západu

Jediná Polárka se pohybovat nebude. Největší pohyb zaznamenáme u hvězd nízko nad obzorem.

Orientace podle částečně ozářeného měsíce

Pro určení přibližné polohy jihu můžeme použít i neúplně osvícený Měsíc. Stačí propojit horní a dolní konec a protáhnout tuto pomyslnou čáru k zemi. Tam, kde se dotýká obzoru, je jih. Tato metoda není příliš přesná, lze ji však použít v libovolné necelé fázi měsíce. Platí pro severní polokouli Země, nad obratníkem raka.